"Neutrať to za jídlo."

Seriál After Life (Po Životě) jsem dlouho odkládal, a jsem rád, že jsem ho neodkládal ani o den víc. Protože je jednoduše skvělej.


Ricky Gervais alias Tony se snaží dostat přes smrt svojí manželky. Pracuje v lokálním plátku, co nikdo nečte, je obklopenej tragickejma postavama, a jediný, co ho drží při životě, je jeho pes. Smysl života odešel s jeho ženou, a tak se v duchu hesla "srát na to všechno" chová k lidem jako úplnej kretén. A vedle toho tráví zbytek dne hledáním důvodu, proč si to rovnou nehodit. A právě díky těm tragickejm figurkám okolo a skrz jejich vlastní démony a strasti ten smysl postupně znova nachází.


Tohle je typ seriálu, kterej musí vzniknout v Evropě, protože Američani podobnou tvorbu jednoduše neumí. To proto, že stojí a padá na tom, jak opravdový a syrově lidský emoce zprostředkovává. Přestože je většina postaviček z Tonyho maloměsta naprostá sbírka karikatur, v jejich absurditě se skrývají věci, co dobře poznáme v sobě nebo lidech kolem nás.


Je to seriál, kde budete mít v jedný vteřině na krajíčku, abyste v tý druhý vybuchli smíchy. Jindy se budete v duchu stydět za to, čemu se smějete. Bude vám místy nepříjemně a trapně za to, jak se postavy chovají, bude vám jich líto. A pak je tu scéna, ze který jsem v úvodu citoval, a která mě úplně rozkopala. Prostě vám After Life zabrnká i na ty struny, který se málokdy chvějou.


9/10 za skvělý dvě série a hezkej konec třetí.

Štítky: