Neboj

Jsem jako tráva když se rosí

a za krkem mám jinovatku

Na konci jsme všichni stejně bosí

i nazí jako na začátku

Jsem jako Nil co teče pouští

a slábne s každou další mílí

Stébla se snáz chytá nežli pouští

i když jsme každý dávno v cíli

Tak se neboj, neboj!

Nemáš duchy pod postelí

To se jen dělí

jeden dlouhý den s ještě delší nocí

Tak se neboj, neboj

jen jsme příliš dlouho bděli!

Jsem jako pára když se sráží

sráží s tabulkami oken

Svět nám usnul na zápraží

- tak ho nebuď a jdi bokem