MILÝ DENÍČKU #1: kolik je sakra hodin?

Milý deníčku, Amerika je fakt daleko. V Praze jsme nasedli do letadla v jedenáct hodin dopoledne a sem přiletěli ve tři čtvrtě na sedm. A jestli si říkáš, že to přeci není taková doba, zřejmě jsi zapomněl připočítat dalších šest hodin.


Amerika je totiž mnohem západnější země než Česko. Takže zatímco tady bylo sedm, doma byla jedna ráno. Ale neboj, až ten západ jednou doženeme, taky budeme mít na všechno tolik času. Jo a na přestupu v Madridu mě náhodně vybrali na podrobnou kontrolu. To ti ale vyprávět nebudu, už jsem to slíbil psychologovi.


Na hotel jsme se dostali až v půl jedenácté večer (v půl čtvrté ráno), předali nám desky s materiály, podepsali jsme pár papírů a poslechli si instrukce. V deskách jsme našli kartičku se zdravotním pojištěním, mapy, různé tipy a také platební kartu s kapesným, které je na 14 dní neuvěřitelných 815 dolarů (18 717 Kč)! To nejhezčí překvapení ale byly druhé desky, ve kterých jsme našli poděkování od Bílého domu s vlastnoručně okopírovaným podpisem prezidenta Donalda Trumpa.


Ráno jsme začali náš první den v New Yorku cestou na jižní stranu Manhattanu. K tomu jsme využili něco, čemu tu říkají metro. Ale není to metro, jako znáš z domova. Představ si to spíš jako veřejnou toaletu, kde občas projede vlak. První zastávka byl památník 9/11, což jsou takové dvě veliké fontány, které tu postavili na počest všem lidem, sloužícím na tísňových linkách 911. Dokonce tam mají všichni svoje jméno.


Potom jsme se prošli k vodě a nasedli na Staten Island Ferry. Ta nás povozila kolem Sochy svobody a zase zpátky. Od přístavu jsme se vydali na Brooklyn bridge, udělali si pár fotek a šli se najíst do malého mexického pouličního bistra. Po jídle se pak vydali do Chinatownu.


Chinatown je taková velká Sapa s hezčí architekturou. Kromě nejrůznějších bister tu najdeš všechny možné služby a obchody, na které si jen vzpomeneš. Jen možná nepoznáš, co nabízejí, protože to mají napsané v čínštině. Přes ulici od Chinatown je pak pro změnu Little Italy - Malá Itálie. Ten název celkem sedí.


Potom už jsme zase nastoupili na ty pojízdné toalety a šli si prohlédnout místní knihovnu. Bylo tam hrozně moc turistů, ale knížky jsme skoro žádné nenašli. V čítárnách seděli lidé s notebooky a telefony, a místnosti, kde možná nějaké knížky byly, jsou bohužel o nedělích zavřené.


Úplně promoklí jsme před chvílí konečně dorazili zpátky na hotel. Až dneska jsem zjistil, že náš hotel Roger na Madison avenue je jen pár bloků od Empire State. Teď mě čeká v pět hodin víno s kolegy lektory, a po večeři mě chtějí vzít někam na drink. Prý musím absolvovat rituál, aby mě mohli přijmout mezi sebe. Docela se těším. Slíbili mi, že se nebudu muset svlékat.


Tak zas zítra, deníčku!

Další čtení