JOKER: Návrat k filmovému umění

Nestává se často, aby film inspirovaný komiksy a superhrdinskou tematikou sbíral tak pozitivní ohlasy, a to i z míst, kde podobné filmy nepadají na úrodnou půdu. Joker režiséra Todda Philipse ale paradoxně nejvíc rezonuje právě tam. Získal si sympatie kritiků i diváků v Benátkách a pravděpodobně si krom Zlatého lva odnese i některého z Oscarů. Možná proto, že to - díky bohu! - není superhrdinský film.

NÁVRAT K ŘEMESLU?

Poslední roky se něco děje. Jakoby i hollywoodští režiséři čím dál víc přicházeli na to, že CGI a 3D se prostě rychle okouká, kdežto kvalitní příběh se člověku zaryje pod kůži. A Joker se zaryje sakra hluboko, o což se podstatnou měrou zasloužil famózní Joaquin Phoenix. Ten tu zcela jistě podává oscarový herecký výkon. V jedné vteřině budí sympatie, aby vzápětí děsil. Bez efektů a podbízivé hudby - jen svým herectvím. Ale hlavně, jeho Joker přináší do komiksového univerza všechno, co by měl mít dobrý padouch: lidský příběh a lidské motivace.

Po všech těch naprosto odcizených vesmírných příšerách, jejichž jedinou náplní života je ničit světy a zabíjet lidi po tisících, přichází člověk z masa a kostí. Člověk, který nikdy být padouchem nechtěl, ale jehož okolí ho od dětství pomalu přetvářelo v monstrum. Jako diváci pro něj máme pochopení. Nemůžeme se rozhodnout, jestli je pachatelem, nebo pouhou obětí. Litujeme ho. Chceme mu pomoct. Philips nám ukazuje, že každý z nás je potenciálně monstrum, které je jen potřeba dostatečně dlouho dráždit holí.

NAPĚTÍ BEZ AKCE

Film, ačkoliv má celé dvě hodiny, ani na vteřinu nenudí. Akci v něm ale téměř nehledejte. Nejsilnější je v úplně obyčejných lidských momentech. Nejslabší je paradoxně tehdy, kdy připomíná, že je součástí étosu o Batmanovi. Mimochodem, viděl jsem různé komentáře, které srovnávají, kdo byl nejlepší Joker. To je podle mě velmi hloupé. Aby je totiž šlo srovnávat mezi sebou, museli bychom znát i jejich protistranu - Batmana. A ten tu absentuje. Nejlepším Jokerem - myšleno vyzyvatelem Batmana - by tedy byl ten Ledgerův. Přesto je Joker v podání Phoenixe jednou z nejlepších, ne-li nejlepší postavou inspirovanou komiksem.

Joker má všechno, co v kině poslední roky marně hledám: Skvěle napsané postavy, které se chovají logicky vůči svým motivacím. Příběh, který není prvoplánový a předvídatelný, a to i přesto, že předem víme, jak to nakonec celé dopadne. Minimum počítačových efektů, maximální fokus na vyprávění. Přesto ve filmu byla jedna scéna, která mi přišla lehce hloupá. Když hlavního "hrdinu" ke konci příběhu vytáhne dav z auta na kapotu a jen na něj všichni koukají.

Nicméně hned dalších několik minut mi tenhle moment dostatečně napravilo.

Díky za úžasný zážitek.