PYRRHOVO VÍTĚZSTVÍ


Tak by se daly označit výsledky voleb do EP. A to hned na několika frontách. Takže pěkně postupně:


ANO VÍTĚZEM VOLEB

U nás jsme si tak nějak zvykli označovat za "vítěze" toho, kdo získá nejvíc hlasů. Ale ono to tak není, že ano... Hnutí ANO dokázalo získat (jako jediná strana zastupující čirý populismus) pouhou pětinu podpory veřejnosti.

Vládní ČSSD svého zástupce nezískala vůbec a třetí vládní strana - komunisté, získali dokonce jen 6,9 %. To, sečteno podtrženo, znamená, že současnou vládu podpořila jen necelá třetina voličů. Když přidáme velkoryse i Okamurovi experty, pořád to nebude ani polovina.


DEMOKRATICKÝ STŘED

Oproti tomu strany, které se pohybují těsně nalevo nebo napravo od pomyslného středu zdejší politické debaty, získali v součtu 47,1 % hlasů. A to se bavíme o stranách, které jsou si programově velmi podobné a je mezi nimi výrazný překryv názorů i voličské základny. Na rozdíl od (o odstavec) výše zmíněných stran, které jsou vládními partnery víceméně proto, že si s nimi nikdo jiný nechce špinit ruce.

Můžeme tedy interpretovat výsledky tak, že téměř polovina národa volí jasně demokratické strany, pětina populisty a necelá desetina extremisty nalevo a stejně tak napravo.


ZA HUMNY

Tam ale optimismus končí a je potřeba si sundat růžové brýle. Evropa na tom není dobře. Ve Francii nejvíce hlasů získala extrémní pravice političky Marie Le Pen. V Británii zase nejvíce bodovala strana pro Brexit, kterou těsně před volbami založil trapný populista Nigel Farage. V Polsku bodovala nejvíce vládní strana Právo a Spravedlnost, která má velké problémy s pojmy "právo" a "spravedlnost" a v zemi likviduje liberální proudy a jejich média.


Na Slovensku zase získala 12,1 % hlasů otevřeně fašistická strana neonacisty Mariána Kotleby. Je potřeba to začít hluboce reflektovat a nedovolit, aby frustrovaná nižší střední třída utíkala k radikálním názorům a řešením.


SLOVANI - PRVENSTVÍ V IGNORANCI

Největší prohrou těchto voleb je ale jednoznačně volební účast v zemích střední Evropy. "Slovanské" státy měly celkově nejnižší volební účast. Zatímco jsme se tu plácali po zádech, jak je účast historicky nejvyšší, našich nuzných 28,7 % nepřekročilo jen Slovinsko a Slovensko, kde byla účast pouhých 22,7 %. To je o neuvěřitelných 66,3 procentních bodů méně, než kolik přišlo lidí k urnám v Belgii.


Jakékoliv pomyslné vítězství má tedy nutně zvláštní pachuť, pokud ho člověk vnímá v souvislostech. A je na nás, abychom začali být více politicky aktivní. Věta "já se o politiku nezajímám" nepatří do výbavy inteligentního člověka.

Tím spíš, že voliči Farage, Le Pen nebo Kotleby se zajímají.


#Volby2019

Další čtení