Politika nepatří na/do... (doplňte)

aneb množí se nám tu takový nešvar...

Když se blíží nějaká důležitá volba vždycky se vyrojí spousta komentátorů. A potom spousta komentátorů těch prvních komentátorů, kteří mají pocit, kdovíjak nejsou nad věcí. Tady jsou čtyři typy lidí, co mě kolem voleb serou:

1) "Politika nepatří na Facebook. Co kdybyste si jí nechali pro sebe?" Ne. A ne hned z několika důvodů: Facebook je sociální síť. A na sociální síť patří cokoliv, co patří do skutečného života. Žijeme v úžasné době a na rozdíl od minulých režimů máme ten luxus, že nás nikdo nepronásleduje, nevraždí a nevězní. Můžeme svobodně mluvit o všem (co není vysloveně nezákonné). Když naši dědové říkali, že politika nepatří do hospody, nebylo to proto, že by o ní nechtěli mluvit, ale proto, že z toho mohly koukat problémy pro celou rodinu. I ta plenta ve volební místnosti tam není proto, aby váš kamarád nevěděl, koho volíte, ale proto, aby vás stát nemohl kontrolovat a za vaší volbu trestat. Plenta ve volební místnosti je symbol svobody volby a fungující demokracie. Ale jsou tu další důvody: mnoho sporů a nenávisti vychází z nepochopení. Jak chcete tohle změnit, když o svých postojích nebudeme diskutovat? Těžko! Konfrontace s jinými názory nám pak nejenom poskytuje druhý pohled, občas se stává, že nás donutí přehodnotit vlastní postoje - to když se ukáže, že ty druhé jsou více funkční, nebo že pro ty své nemáme dostatek podpůrných argumentů. Tím se ostatně dostáváme k druhému typu:

2) "Měli bychom respektovat názor ostatních a ne je kvůli tomu zavrhnout a mazat z přátel!" Ne. Měli bychom respektovat každého PRÁVO na to, mít jaký názor sám chce. Samotný názor ale respektovat nemusíme a tudíž ani osobu, která si za ním stojí. Budu teď faulovat sám sebe a použiju "argument Hitlerem": Měl bych respektovat někoho, kdo adoruje Hitlera? Asi se shodneme, že ne. Stejně tak nebudu respektovat někoho, kdo v roce 2018 tvrdí, že země je placatá nebo že jedna a jedna je pět. Názor má totiž kromě subjektivní roviny taky rovinu morální a faktickou. Jsou věci, kde se můžeme bez problému neshodnout. V politice jsou to například názory na to, jaká má být sociální politika státu, jak přistupovat k ekonomice, nebo jaký zákon přijmout. Zkrátka rozdíl mezi pravicovou a levicovou politikou. Je mi úplně buřt, jestli volíte zleva nebo zprava, problém nastává, když vaše volba ignoruje, nebo přímo podporuje pochybnou morální a faktickou rovinu. Proto vás nebudu respektovat za volbu fašistické SPD, a proto se může stát, že vás nebudu chtít mít v blízkém okolí, když budete volit člověka parazitujícího na nejnižších lidských vlastnostech, lháře a potenciální nebezpečí pro celý stát a společenství. Proto vás nebudu respektovat za volbu Zemana. Taková volba totiž znamená, že vaše základní morální postoje se neslučují s mými. Vůbec v tu chvíli není řeč o politice.

3) "Je to úplně jedno, koho si zvolíme, nic se nezmění, tak proč se tím stresovat?" Ne. ...teda ano! Když všichni rezignujeme jako tihle chytráci, pak se opravdu nikdy nic nezmění. Dál budeme mít zastupitele, kteří budou rozkrádat veřejné peníze, diletanty, kvůli jejichž laxnosti budou padat mosty a prezidenty, kteří místo aby společnost motivovali k tomu nejlepšímu, co dokáže, budou otravovat lidem život, podporovat jejich selhání a burcovat je k další nenávisti. Lidi, co uvažují tímto směrem ale nejsou žádní osvícenci. Je to jenom maska, za kterou se skrývá jejich neschopnost orientovat se v politických problémech. Nezajímat se je totiž tak snadné a pohodlné, jenže: „Nakonec vám budou vládnout ti nejneschopnější z vás. To je trestem za neochotu podílet se na politice.“ To řekl Platón už před 2400 lety a to je přesně stav, který nastává, když se rozmnoží zmínění pokrytci, kteří chtějí být "cool a v pohodě". Podílet se přitom neznamená jen kandidovat, nebo se stát aktivistou s transparentem. Podílet se znamená, že se o politiku zajímáme, sledujeme aktuality a volíme na základě relevantních informací, a k tomu stejnému vedeme i své potomky.

4) "Tamten na to nemá zkušenosti, ten náš má sice svoje mínusy, ale je zkušený politik. A je možná gauner, ale má výsledky." Ne! Tohle prostě nemůže být naše měřítko nároků na zastupitele. Zvlášť ty nejvyšší. Víte co? Sauron byl podle téhle logiky vlastně jen opravdový vlastenec. Pozvedl říši z popela a dal všem skřetům práci! Hitler zase sjednotil národ a nakopnul německý průmysl. I Pablo Escobar byl prej super týpek. Sice nechal zabít tisíce lidí, ale běžný občan se cítil být v bezpečí, měl práci a Pablo za peníze z drog platil školky a hřiště. Paráda, ne?

Takže závěrem. Buďte rádi, že se o politice můžeme bavit a pojďme to proboha dělat. Čím víc to dělat budeme, tím méně lidí bude hledat zastoupení u extrémistů. Ale dejme tomu nějaký rámec a chtějme od sebe alespoň lpění na základních hodnotách. V životě se přece nebudete chtít bavit s lidmi, kteří vám budou lhát a budou vám škodit. Tak proč chtít okolo sebe takové, kteří podobné křiváky svojí volbou podporují.

Další čtení