Útra(p/t)y

Možná až zbydem na světě sami, vydáni přírodě napospas, nespletem si víc slova s oprátkami. O tom už rozhodne jen sám čas. Třeba pak budou vynášet tresty nad těmi, co si už vzala zem. Těžko však říci, zda je to štěstí, že se těch rozsudků dožijem. Jaképak svědky přivedou asi, aby si kleknuli před oltář? Největší křik je kde nezní hlasy, proto se říkává "němá tvář". Možná až zbydem na světě jen my sami, přestanem motat útraty s útrapami.

Štítky:

Další čtení