Zavoněla smůla

Na břehu dřímou modrá šídla krajina noří se do šera Měsíc už vyplul u stavidla a tys ještě ani nevystydla z našeho prvního večera Na tvářích tančí světla kankán zavoní polínka z borovic Pod špičkou pera roste kaňka kromě pár účtů prázdná schránka - čekal jsem od sebe trochu víc A pod rukou další struna praská za chvíli nebude na co hrát Druhá noc končí bez fiaska Je čas si přiznat že je láska pro lidi jako my pouhý zkrat