Na Popel

V očích máš lesk v šíji mě zamrazí jsem jako v extázi když se mě dotýká tvá špička jazyka výkřiky polykám ve zlomku vteřiny pak skryjou tě peřiny mačkám ti slabiny s rukama pod hlavou všechny problémy světa odplavou ty tam... Tvé tělo je obraz z pod ruky umělce na tváři ruměnce úsměv tě prozradí ve vhodném pořadí na druhém poschodí v teple tvé komnaty sahám ti pod šaty než ti jsou odňaty s rukama pod hlavou všechny problémy světa odplavou ty tam... Na popel spálený doutnám jak troud tak nech mě vydechnout aspoň na pár chvil nech mě nabrat sil nechej naše těla schnout než mě zmámená ruce v ramena pozveš hloub Jsem predátorem co číhá v keři ty mou lovnou zvěří pot čelo zalije hladím tvé linie budí se bestie víš že ti nejvíce sluší svit měsíce odložíš sklenice s rukama pod hlavou všechny problémy světa odplavou ty tam...