Kdysi

Kdysi jsme byli si jen pouhý obrysy mluvíce pohledy a dopisy Jako dvě ozvěny v odrazu o stěny hlučný, a přece tolik vzdálený Dříve jsme uměli jen ležet zbabělí schovaní každý ve své posteli a ze všech nejvíce po sobě toužíce snad celé týdny, celé měsíce A i když bylo i hůře tak trpělivost nosí růže Ref.: Nechal jsem motor běžet - kdyby ses rozhodla vzít čáru Od Eiffelovy věže se půjdem projít po bulváru tvý vlasy kolem prstů budou se vlnit jako Seina jen mluv ať není slyšet jak sténá jak sténá... Byli jsme cizinci docela malincí dvě chladné siluety na minci Dvě měny bez ceny na zemi ztracený zapadlý kdesi mezi kameny Byli jsme mláďata dvě duše ze zlata jen chvíli urousané od bláta Jak voda z kaluží zateklá pod kůži Já tichou pěnou - ty mou Venuší A i když bylo i hůře tak trpělivost nosí růže Ref.: Nechal jsem motor běžet - kdyby ses rozhodla vzít čáru Od Eiffelovy věže se půjdem projít po bulváru tvý vlasy kolem prstů budou se vlnit jako Seina jen mluv ať není slyšet jak sténá ta nejhezčí z měst popálená

Další čtení