Naoko

November 10, 2015

Otisky chodidel na chladných parketách
Ty ještě zbyly mi, taky však mizí
V hlavě mám tvoje rty, jak z obrazů Maneta
Co jsem si zasela, to sama i sklízím

Na prahu předsíně lámou se moje sny
Křehký jak cukroví co budu snídat
Hovořit o lásce bylo by nepřesný
Láska je naděje, to naše jen bída

 

Ref.:
Copak nám záleží
Jednomu na druhém
Jsme jako klauni v manéži
- všechno je naoko
Ve snaze rozesmát
Klesáme příliš hluboko
Další noc bezesná 
Pak už jen klid

 


Vítr se dychtivě závěsy prohání 
Nikdo ho nevítá v bělavé krajce
Po noci bláznivé láska je svítání
Naše však pospává docela sladce

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Související příspěvky
Please reload

Nejnovější příspěvky

August 31, 2020

July 22, 2020

Please reload

Archiv
Please reload

Hledání podle štítků
Please reload