Tom Cortés

POZNEJ

Píšu. Texty, básně, glosy...

Chtěl jsem bejt tak trochu vším, a tak nejsem ničím. Nebo ne ničím na sto procent. Asi jako každej, kdo neudrží pozornost dostatečně dlouho, aby se něco naučil. Rodiče mě museli vyloženě milovat za to, jak často jsem jako dítě měnil zájmy a kroužky. Chvilku atletika, potom vodáctví, pak zas florbal, na střední škole volejbal...

 

Každopádně to nejlepší (a nejhorší zároveň), co můžete svýmu dítěti v raným věku provést, je koupit mu encyklopedie. Stejně tak dlouho, jako umím číst, mě fascinuje všechno na tomhle světě, a i když tomu moje studijní výkony mnohdy neodpovídaly, nikdy jsem se vlastně nepřestal učit. 

Díky tomu jsem strávil 4 roky života na Politologii,
a přestože jsem jí nakonec nedokončil, už mi ta politika tak nějak zůstala. 

Když chcete v pubertě udělat dojem na holky, zabrnkejte něco na kytaru. To byl ostatně i můj důvod, proč jsem se rozhodl naskočit na "rodinnou tradici" muzicírování (děda sborista, táta muzikant v rockový kapele). Mimochodem - to s těma holkama?
Jo, funguje to...

Na střední pak první kapela a s ní začátek divokejch večírků, nutně vedoucích ke spoustě zklamání. Neboli: ideálnímu tvůrčímu materiálu. Tak vznikly první texty, který vlastně hraju dodnes. 

Potom už koncertování s vlastním materiálem, který mě nakopnou k nakupování nahrávacího vybavení. 

 

Zároveň se v rámci hesla "umět všechno napůl" začínají v bytu hromadit nástroje: kytary, mandolína... a piano! 

V tý době totiž nastupuju na Tvorbu textu a scénáře na "Ježkárnu". Na školu, která mi naprosto změní život. 

Bez nadsázky!

"Renesanční člověk
s barokním nosem"

space Supernova

1988

přicházím
na svět 

Hraní na kytaru

2002

beru do ruky
kytaru

zápisník

2017

jsem DiS. 
Tvorby textu

Co mě inspiruje

Táta měl od střední rockovou kapelu a tak se doma poslouchal velmi často classic rock. Díky tomu jsem se taky často míjel s vrstevníky, a zatímco oni sbírali poslední kazety Offspring nebo Backstreet Boys, já si doma po škole pouštěl Seržanta Pepře a Lucii. 

Od devíti let jsem pak trávil letní prázdniny na táborech a pár let nato na vodě. A tam se potkal s folkem. U ohně se tehdy hrál hlavně Nohavica a Kryl, později Plíhal nebo Navarová. A jejich texty mně na dlouho učarovaly.  

 

Jak folk, tak rock se na mě během dospívání hluboce podepsaly. Z folku jsem si půjčil mnohoznačnost textů a specifickou poetiku, z rocku (hlavně devadesátejch let) potom aranže stojící na zvuku kytary. 

Pokud bych ale měl jmenovat jedinou kapelu, která mě formovala nejvíc, pak to byly jednoznačně Red Hot Chili Peppers, hlavně jejich alba Mother's Milk, Californication, By the Way a Stadium Arcadium. Na střední jsme dokonce ve sklepní zkušebně s první "kapelou" hrávali spoustu jejich věcí a skrz jejich riffy jsem si našel cestu k elektrický kytaře. 

Když se pak po vysoký rozpadla moje první kapela Stínohra, začal jsem konečně naplno psát svoje vlastní věci a sám si je aranžovat tak, abych do písniček promítnul všechno, co mě na hudbě bavilo. 

A proto jsem rád za každou jednu duši, co si v mejch písničkcáh a textech najde něco "svýho".  

O čem píšu

Říká se, že všechny příběhy světa, bez ohledu na kulturu, mají tři univerzální témata - a ty moje jakbysmet: láska, sex a smrt. Pokud byste ale hledali jedno slovo, kterým je obejmout všechny, pak je to rozhodně melancholie. 

Proto mě oslovují básníci a textaři jako je Jan Skácel nebo Tomáš Belko. Mrkněte se do záložky "Texty" a prolistujte si mojí tvorbu. Když se vám bude líbit, dejte mi vědět a něco společně vymyslíme!